﻿5. deník: Velké dobrodružství

Call Me Crazy, kapitánův deník... poslední záznam.

...Bože, tohle říct, to zabolelo. Vědět, že jsme se dostali tak daleko, a najednou...

Je to sakra moje vina. I po tom všem jsem Blondiemu pořád věřil. Nikdy by mě nenapadlo, že by...

Našli jsme Eden.

Je nádhernej. Vždycky jsem si říkal, jak asi kdysi vypadala Země, než jsme z ní udělali žumpu. Modrá, zelená a bílá. Doufám, že s touhle budeme zacházet líp. Doufal jsem, že jsme se všichni poučili.

Ale tak jestli tohle někdo poslouchá, asi nemusím říkat, jak se věci maj. Blahopřeju: taky jste našli Eden. Jsme někde tam dole. Snad se nám daří přežívat. 

Když světla zhasla, radovali jsme se, hulákali a plácali se po zádech. Když jsme prověřili náklad... Prostě a jednoduše sabotáž. Brown Blondieho na místě skoro vyhodil z přechodový komory. Zatímco jsme chrápali, ten parchant vyhodil do vesmíru polovinu našich energetickejch tyček a pak zfalšoval seznam nákladu. Vypadá to, že Chang to asi zjistil a vyrukoval s tím na něj... zatraceně. Měl jsem náklad sám osobně ještě jednou prověřit.

Takže to bysme měli. Elektřinu už nemáme. Blackout. Uvízli jsme. Systém je bohatej na vše, co potřebujeme... jenže bez elektřiny to nedokážeme zpracovat. Všechny ty krystaly, tak blízko, že se jich můžeme dotknout, ale světla nesvítí a mašiny nejedou... a široko daleko žádný opuštěný lodě, co by se daly vyrabovat. Už nemáme palivo a na nejbližší benzínku je to sakra daleko.

Blondie se ještě snažil ospravedlňovat, stál tam a jakože nám všem udělal obrovskou službu. Jako že právě zachránil svět, hajzl jeden.

Chef mu prohledal kajutu. Ukázalo se, že Blondie je členem kultu Novýho útočiště. Takovejch těch magorů, co si myslej, že na nás ve vesmíru čeká Bůh a že bysme už nikdy neměli žít na žádný planetě, protože nás Bůh z našeho prvního Edenu, našeho ráje, už vyhnal. Jo a ta kniha, co celou dobu furt čte...? Sebraná kázání vizionáře Ablea. 

On si tady prostě vymýval mozek, přímo nám na očích.

No, ale to se přepočítal. My tam dolů jdeme. Tady nahoře stejně bez elektřiny zůstat nemůžeme, no ne? Už teď tady začíná být zima. 

Blondie říká, že chce zůstat tady nahoře. Za mě v pohodě, v transportéru je stejně místo jenom pro čtyři. Jestli dole uvízneme, rád se každej den obejdu bez pohledu na tu jeho zrádnou držku.

Je mi jedno, jestli půjde do hyperspánku, nebo umrzne. Už ho prostě nikdy nechci vidět.

Takže... na každej pád... Tohle je asi naše SOS. Jestli to někdo čte, tak doufám, že tam dole ještě někde pořád jsme, a že pořád potřebujeme zachránit. Možná bude těžký nás najít, přece jenom nejsme teď schopní postavit kolonii. Abych pravdu řek, bude to zatracenej zázrak, jestli tam dole nepomřem hlady, natož tak postavit rádiovej maják.

Pořád tam ale máme větší šanci, lepší než umrznout tady nahoře. Doufám, že se uvidíme, ať už jsi kdokoliv, až nás najdeš.

Do tý doby...

Končí kapitán lodi HSS Call Me Crazy, Floyd Pierce.

++KONEC ZÁZNAMU++