﻿1. deník Velká a náhlá změna

Nezávislá výzkumná loď IRS Mary Shelley, první záznam v deníku. Hovoří kapitán Grant Park.

Nebo bych si spíš měl říkat „profesor“? Nejspíš ne. Tohle je přece jenom loď, ne univerzita... I když samozřejmě není žádný důvod, aby nemohla být obojím.  

Mám s sebou dva kolegy – Andersona a Fletchera – a dva doktorandy, Chase a Raye... skvělí lidé. A nejsou to jen od reality odstřižení akademici, mají skutečné nadání. No a když Chase a Ray mají kajutu napůl, to nám samozřejmě uvolňuje prostor na další věci.

Tahle Mary Shelley je... přinejmenším základně vybavena. Nicméně letu je schopná, je dobře zásobena a má vše, díky čemuž na ní můžeme žít. Rozšířit ji můžeme za letu, aby vyhověla jakékoliv misi... Teď už hlavně potřebujeme nějaké směřování. 

Během příprav jsem o tomhle hodně přemýšlel. Ve všem tom vzruchu ohledně události, které všichni tak pompézně říkají „apokalypsa“, se všichni tak upnuli na nalezení nového domova, nové planety, že zapomněli, o čem průzkum vesmíru vlastně je: Hledat nové světy a... no, však zbytek už znáte. Odvážně dělit infinitivy, které se ještě nikdo jiný dělit neodvážil! +uchechtne se+

Kdo ví. Třeba je odpověď na naše problémy nějaký starší, moudřejší mimozemský druh, který musel čelit stejným událostem jako my a překonal je... A nebo byl dostatečně inteligentní, aby je předvídal. Neexistuje možnost, že bychom v průzkumu kosmu selhali, pokud se na průzkum skutečně vydáme... A kdo ví, třeba během toho zakopneme o tu jednu jedinou věc, kterou všechny ostatní lodě tak usilovně hledají.

A nebo se nám podaří navázat první kontakt.

Tak jako tak... bude to zajímavé.

++KONEC ZÁZNAMU++
