﻿2. deník: Nebojácní, a proto silní.

Zanechat Zemi za sebou bylo... ne tak snadné, jak jsem si myslel. Je to přece jenom domov. Kolébka lidstva, ačkoliv zatracená a zničená. Udělali jsme si rozlučkový večírek... Fletcher vyrukoval s lahví whisky, o kterou se rád podělil. Whisky sice nebyla moc dobrá, ale byl to první alkohol za hodně dlouho dobu.

Stáli jsme tam a loučili jsme se... nebo spíš se o to pokoušeli. Pokud si dobře vzpomínám, zrovna jsme se rozmýšleli, na co si připijeme, když jsme někde u západního pobřeží Severní Ameriky zahlédli záblesk. Atomovku. Těžko si představit, že by v Kalifornii zbylo něco, na co by stálo tu atomovku shodit, ale...

Anderson pronesl přípitek „na ty chudáky tam dole“... A bylo vyřešeno. Nahodili jsme hyperpohon a zmizeli. 

Přeskočili jsme několik systémů a zastavili se, jen abychom vytěžili cokoliv použitelného. Ostatní lodě jsme nechali na pokoji. Donesly se k nám zvěsti o několika posádkách, které svou misi opustily a stali se z nich piráti nebo otrokáři. My jsme ale akademici, ne bojovníci. Nejlepší bude moc na sebe neupozorňovat.

Asi po tuctu skoků nebo tak jsme našli dost slibný systém. Spousta zdrojů, k dalším by to nevyžadovalo moc skoků, kolem dokola žádné další lodě... Hlasovali jsme a rozhodli se postavit malou pozorovací stanici. Chase a Ray navrhli teleskop pod označením velký exoplanetární a anomální průzkumný teleskop, kterému začali přezdívat Monstrum, což je pro loď pojmenovanou po autorce „Frankensteina“ velice příhodné.

Co ale nikdo z nás nečekal bylo to, jak rychle ten teleskop nějakou anomálii najde. Sotva jsme to zapnuli, a už nám to hlásilo, že jsme našli... no... Něco.  Abych pravdu řekl, ta data příliš smysl nedávají. Rozhodně mě nenapadá žádný přírodní úkaz, který by měl za následek takováhle data...

Což samozřejmě vzbuzuje myšlenky na nepřírodní úkaz. Taková data by ale nepocházela ani z žádné lidské lodi.

Že by...?

++KONEC ZÁZNAMU++

