﻿4. deník: Správci plamenů

Victorovi kámoši mohli být kdokoliv. Piráti, otrokáři... Místo toho se z nich vyklubali ti nejmilejší lidi, co jsem kdy potkala. Zdá se, že ani apokalypsa některejm lidem nedokáže zkazit charakter.

Milí, ale žádný měkkoty. Nechtěla bych bejt pirát, co se s posádkou lodi „Second Chance“ pustí do křížku.

Dali jsme to dohromady. Kam jdem my, tam jdou oni. Všechno se dělí padesát na padesát, a když má některá z posádek nedostatek zásob, druhá posádka jim může vypomoct. Zní to daleko jednodušejc, než je, ale funguje to. Vyjednávání upřednostním před bojem kdykoliv.

Už se nám to i vyplatilo. Jsem si jistá, že ta loď, kterou jsme viděli poslední čtyři nebo pět skoků, nás sledovala. A od tý doby, co jsme se spojili se „Second Chance“, zmizela. 

Takže budeme pokračovat v tom, co děláme. Budem lítat za zdrojema. Ostatní posádky prý maj velký nápady a doufaj, že najdou novou domovskou planetu, mimozemskej život, nebo co já vím co. Tak ať, jen do toho. Mně záleží jenom na tom, ať jsou mí lidi naživu a přestojí tohle všechno se ctí. Všechno ostatní je podružný.

Sandy říkala, že má pár přátel na další lodi, která by se mohla pohybovat tímhle směrem. S lodí „Second Chance“ to zafungovalo docela dobře, takže... jo. Možná bysme se měli letět přesvědčit, jestli posádka lodě „Perfect Ship v.3.0“ dostojí těm příběhům o svým smyslu pro humor.

Pokud přiloží ruku k dílu, jsou vítáni.

++KONEC ZÁZNAMU++
