﻿3. deník: Čestné jednání

Celkem překvápko, potkal jsem takový přátelský chlapíky v bílejch róbách. Teda, přátelský až do tý doby, než jim Glass řekl, že jsou to kultisti. Pak se celkem namíchli. Myslím, že jedinej důvod, proč se nezačalo střílet, je, že se doktor umí z těchhle situací celkem vykecat. 

Až se situace uklidnila a Glass byl zpátky na naší lodi, začali jsme probírat přebytky, zásoby a tak. Ukázalo se, že naši noví kámoši, co teda prej určitě kultisti nejsou, měli pořádnou chuť na ovoce. „No“, povídám jim, „my náhodou máme ovoce víc, než sníme. Třeba se nějak dohodnem.“

Zbytek už byla jen hra čísel. Doktor si je hezky zpracoval. Takže si odlítáme drobet lehčí o ovoce, ale zase máme hodně vody, hyperpaliva a energetickej tyček. Z toho má radost hlavně Katie.  Sakra, z toho množství vody, co nám dali, si mohli vypěstovat zrovna tolik ovoce, co jsme jim dali, a ještě něco navíc. 

A tak mě napadlo... Třeba by se na tomhle dalo vydělat. Podle mě to není o nic víc riskantnější než cokoliv jinýho, co by se dalo vyzkoušet, takže... 

Proč by ne?

++KONEC ZÁZNAMU++
